Odborné články - Antroherpon

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Odborné články


BIOSPELEOLOGIE



Život, jak jej známe na Zemi, je výjimečným fenoménem. Většina organismů osidluje úrodný povrch pevnin a povrchové vody moří a oceánů. Živé organismy jsou však s to přizpůsobit se k životu v nejrůznějších, i dosti nepříznivých podmínkách. A prostředí své obyvatele nemilosrdně formuje. Kaktusy, mnohé pryšce a další sukulenty jsou svým kompaktním ostnitým tělem přizpůsobeny k růstu  v oblastech s minimem vláhy. Světlékující druhy ryb s obrovitou tlamou jsou svou tělesnou stavbou přizpůsobeny k životu v nedozírných mořských hlubinách s minimem potravních zdrojů. Nepřekvapí nás tedy, že se organismy přizpůsobily i k životu v podzemí. Jak vypadá prostředí pod povrchem země? A jak vypadají organismy, které se tomuto prostředí přizpůsobily?

K životu v podzemních vodách se plně přizpůsobilo mnoho druhů bezobratlých živočichů a z obratlovců některé druhy ryb a ocasatých obojživelníků. K životu v terestrickém podzemí se plně přizpůsobili pouze bezobratlí živočichové. Při jejich studiu se ovšem musíme oprostit od antropocentrického posuzování věcí pojem jeskyně je charakterizován podle velikosti jednoho z dosti velkých savců, konkretně druhu Homo sapiens. Vání s člověkem však mohou pavouci, brouci i ostatní bezobratlí osídlit mnohem širší spektrum podzemních prostor; podmínky jejich života musíme posuzovat podle jejich velikosti. Rozsáhlé prostory milimetrových rozměrů se vyskytují v hlubokých vrstvách půdy, vách skalního podloží, v klastických svahových a říčních sedimentech, rozsáhlé  centimetrové prostory se nacházejí všude vých sutích do hloubky až několika metrů, mnohametrové prostory pak i v člověku přístupných jeskyních a propastech (Růžička 2000). To vše v krasových i nekrasových horninách.

V podzemních prostorách se není třeba chránit proti slunečnímu záření, větru, mrazu. Zrakové orgány jsou tu však k nepotřebě. Typičtí živočichové přizpůsobení k trvalému životu v podzemí jsou tedy bledí, bez tělního pigmentu, mají poměrně tenkou pokožku a jsou slepí. K lepší orientaci v prostředí a k nalezení omezených potravních zdrojů jim většinou slouží enormě zvětšené hmatové, čichové i vlhkost registrující smyslové orgány umístěné na prodloužených končetinách.

Věda zabývající se životem v podzemí se nazývá biospeleologie. První organismy přizpůsobené k životu v podzemí byly rozpoznány a popsány ze slovinských jeskyní: slepý mlok macar\'e1t jeskynn\'ed (1768) a slepý jeskynní brouk Leptodirus hohenwarti (1832). Dnes jsou známy tisíce druhů z podzemních prostor celého světa. Biospeleologie má svá klasická i moderní díla, i svou celosvětovou organizaci International Society for Subterranean Biology ( která pořádá ve dvouletých intervalech mezinárodní konference.

Naše území, ležící během ledových dob v dosahu klimatického vlivu pevninského ledovce, bylo o specializované živočichy – kteří v našem podzemí pravděpodobně žili – ochuzeno; prostě vymrzli. Jednak tedy můžeme cestovat za výzkumem do zahraničí. Ovšem i na našem území dnes v jeskyních a dalších podzemích prostorách nalézáme mnohé životní formy, které ve svém procesu přizpůsobování se podmínkám podzemí pokročily dosti daleko. I u nás můžete v jeskyni nalézt zcela slepého pavouka! Nebo zajímavého brouka, stonožku, roztoče, chvostoskoka, pozoruhodnou plíseň… O tom je naše biospeleologie. O tom je členství v ZO 5-07 Antroherpon.

Předkl\'e1dan\'fd seznam bezobratl\'fdch živočichů v jeskyn\'edch Česk\'e9 republiky

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky